JE MI ZIMA
„Ty máš rýmu,“ poznala po sluchu ústecká lékařka, když se mnou domlouvala pobyt své rodiny ve farním podkroví.
„Ano, mám,“ odvětil jsem. „Od října do dubna.“
Už zase začíná soplivá sezóna a pozornější farníci vědí, že farář se přinejmenším třikrát při mši svaté otočí, aby – zády k lidu – provedl svůj liturgický smrk. Před všemi třemi mešními oracemi troubím Pánu a úpím: „Jak dlouho ještě, Hospodine?!“ A přitom vím, že žádná sebeklimatičtější změna nezpůsobí, že bych přestal chraptět dřív než po Velkém pátku.
Ale u oltáře alespoň vydávám kinetickou energii. Sám se v bezbřehém prostoru našeho presbytáře zahřívám svižným krokem, kadidlovým švihem a mocnými kazatelskými gesty. To pravé tuhnutí nastává ráno a večer před Nejsvětější svátostí, kde nezbývá než zmrzle zírat, případně – po vzoru příslušníků sekty kvakerů – chválit Pána posvátným třasem.
Na počátku soplivé sezóny dochází také k pravidelné migraci farníků, kteří, podobni tažným ptákům, na půl roku opouštějí náš nevytopitelný kolos Největějšího Srdce a mizejí v teplých krajích kostelíčků a kaplí vybavených horkovzdušnými fukary, vyhřívanými podsedáky, případně mezilidskou vřelostí. Jiní možná volí strategii jezevčí a oddávají se bohoslužebnému zimnímu spánku u obrazovek. O to více mé zledovatělé srdce zahřívá pohled na ty, kdo zůstávají, věrně drkotajíce Kristu své prosby, díky a chvály.
V pastýřské touze udržet stádce nerozprchnuté, zkoušel jsem zvát do kostela obchodníky s termospásou. Nabídky byly však natolik drahé a výhřevnost natolik malá, že mi již během léta zmrzl úsměv na rtech. I kdyby však parametry byly příznivější, slušný katolík beztak v kostele většinu času klečí nebo stojí, a tak jeho hýždě marně teskní po sálavém polstrování.
Něco málo však přece letos učiníme. Pro ty nejvíce prochládavé pořídíme do kostela deky. Ostatní podpoříme modlitbou za moudrost při volbě přiměřeně vícevrstvých forem odívání. Všechny se pak chystáme oblažit nabídkou jedinečné farní AntisaunyTM zdarma. Můžete každou neděli v kostele sedmdesát i více minut brutálně chladnout a potom se jít zahřát k Farnímu KafiTM do velké spolčovny, kde se nacházejí kanadská kamínka, jejichž povrch umí pan kostelník rozhicovat až na 700 ºC.
A až pak budete již za méně než dva měsíce přitisknuti jedni k druhým rozjímat s obláčky páry u úst, jak asi bylo nahému Novorozeněti v Betlémě na seně, vaše úvahy získají nebývalou bezprostřednost.
otec Štěpán
Mohlo by Vás také zajímat
Tajemné latinské slovíčko, jímž katolická teologie označuje proměnění, tedy změnu substance, podstaty, kdy se z chleba a vína stávají během konsekračního obřadu ve mši svaté skutečné pravé a živé tělo a krev Ježíše Krista.
Číst dál
I letos v srpnu se během městského festivalu Jablonecká Perle proměnilo Horní náměstí z parkoviště na místo setkávání. Část programu se obvykle konává i v kostele. Dosud pro mě bylo snadné oněm varhanním vstupům žehnat. Letos však organizátoři přišli s přáním uspořádat koncert slovenské šansoniérky Szidi Tobias.
Číst dál
Jaro roku 1893 přineslo Jablonci dvě novinky: v rámci skromné slavnosti byla otevřena nová okresní nemocnice, řadící se toho času se sto třiceti lůžky a několika pavilony mezi nejlépe vybavené v Čechách, a město obdrželo cenný import v podobě sedmi sester boromejek, příslušnic kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, které se v nově zbudované nemocnici ujaly péče o nemocné a následně zde více než padesát let sloužily.
Číst dál
Motto: „Kolem Davida se v jeskyni Adulám shromáždili všichni utlačování, všichni stíhaní věřitelem a všichni, jejichž život byl plný hořkosti“ (1Sam 22,1).
Číst dál
Zkrácená verze svědectví našich novokřtěnců.
Číst dál
Svatý František z Assisi píše ve svém Listě všem věrným křesťanům: „… jsou syny nebeského Otce, jehož díla konají, jsou také nevěstami, bratry a matkami našeho Pána Ježíše Krista..."
Číst dál
Bylo to téma na růžencové setkání u paní Jarušky Kernerové. Abych se na ně trochu připravil, dovolil jsem si v rámci vyležení rýmičky během víkendu ten luxus skoro patnáct hodin času strávit čtením článků a posloucháním videí o svatém Tomáši. Byl to krásný zážitek, duchovní lázně, všem vřele doporučuji.
Číst dál
Všechno je blbě! Venku blbá zima, člověk se blbě vyspal a musí blbě vstávat. Světoví vůdci už zblbli totálně. Energie jsou blbě drahé, topení se zdražuje. K čemu máme na střeše baráku pár blbých solárních panelů, když jsou stejně zasypané sněhem a žádná elektřina z nich neteče? Navíc meteorologové nemají ani začátkem blbého února s na kost zmrzlými Jablonečáky soucit a nepředpovídají slunečné dvacítky.
Číst dál
Milí farníci,
ve chvíli, kdy dostáváte tento úvodník do rukou, jste již nepochybně pořádně bramborově zasalátovaní, ukapření, procukření a hovíte si ve svých pohovkách, neboť se na vás snesla doba vánoční. Naproti tomu na faráře ve chvíli, kdy se s tímto úvodníkem moří, se dosud vánoční doba nesnesla. Sám právě snáší dobu adventní, a je proto nesnesitelný. Liturgií je totiž pobízen k bdění, zatímco by po brzkém ranním rorání raději spal. Každopádně doufá, že se v blízké budoucnosti máte zlatě, a věří, že tam za vámi ze svých fialových dnešků časem dorazí.
Rok je zase u konce a Vánoce se blíží. Budou to první Vánoce, které prožiji jako pokřtěná katolička.
Číst dál