V neděli 2. února na svátek Uvedení Páně do chrámu se budou žehnat svíce, tzv. hromničky.

V pondělí 3. února, v den památky sv. Blažeje, se po mši svaté v kostele na Horním náměstí v Jablonci bude udělovat svatoblažejské požehnání proti

nemocem krku.

Hovory o víře budou tento měsíc v pondělí 3. února a biblická hodina v pondělí 17. února. Setkání se konají na faře od 19 hodin. 

Srdečně všechny zveme na Večery chval, které se konají tento měsíc ve středu 5. února od 19 hodin (po mši svaté) v kostele Nejsvětějšího Srdce 

Ježíšova na Horním náměstí. Přijďte všichni, kdo chcete chválit Pána před Nejsvětější Svátostí písněmi (zejména z Hosany).

Ve středu 12. února od 16 hodin jste všichni zváni na setkání seniorů na faře. Tentokráte bude vypravovat paní Erika Preisslerová o pouti do Filipova

a také o historii poutního místa.

V pátek 14. února bude od 17 hodin sloužena v rámci Týdne manželství mše svatá za manžele a rodiny s promluvou zaměřenou na tento stav.

Mše svatá na Popeleční středu 26. února bude sloužena ráno v 7 hodin a večer v 18 hodin. Při obou se bude udělovat popelec. Připomínáme na závaznost

přísného postu – půst újmy a od masa.

Každý pátek v postní době se budeme modlit od 16.30 pobožnost křížové cesty v kostele v Jablonci n. N. Prosíme, aby se jednotlivé skupiny zapsaly

na faře. Letos bude tato pobožnost trochu netradiční, neboť kostel se opravuje a reliéfy křížové cesty jsou sundány. Formu pobožnosti necháme na 

jednotlivých skupinách.  Zároveň bude také pobožnost křížové cesty každý čtvrtek od 17.30 v kostele ve Mšeně.

V neděli 12. ledna se na jablonecké faře konala první informativní schůzka (trvala asi 1,5 h) věnovaná vzniku farního fondu k financování personálních

nákladů pro stávající a předpokládané budoucí zaměstnance farnosti, které nebudou financovány z biskupství. Na schůzce byly prezentovány hlavní výnosy

i náklady farnosti, aby farníci měli přehled, co vše farnost platí, jaké jsou příjmy a finanční situace. Nedělní sbírky vystačí pokrýt necelou polovinu

stálých nákladů farnosti a odpovídají přibližně výdajům na energie. Rovnováhu tak zajišťují vedlejší činnost, zejména pronájem kostelní věže telefonním

operátorům. Z vedlejší činnosti se ovšem platí daň z příjmu a odvod do svépomocného fondu na biskupství. Z přebytku je možno financovat jiné aktivity:

opravu zdí, malby kostela, faru v Osečné atd. Diskutována byla problematika financování oprav varhan, opravy zdí a výmalby kostela. Finanční zajištění 

se vyvíjí velmi nadějně. Vzhledem k tomu, že asi deset nedělních sbírek za rok není určeno pro farnost, ale pro jiné příjemce (biskupství, tříkrálová

sbírka, Svatopetrský haléř, atd.) bylo dohodnuto, že budou předem hlášeny všechny sbírky, nejen některé. Je předpokládáno, že mzdový fond nebude dělen

na jednotlivé pracovníky (jak bylo původně sděleno), ale tento fond bude společný pro všechny zaměstnance a bude používán jednotný variabilní symbol

333. Jen do prosince 2019 se na fondu shromáždilo cca 7 tis. Kč, což je povzbudivé. Je předpokládáno, že hospodaření mzdového a dalších fondů budou

prezentovány každý měsíc, aby farníci znali stav fondu, jeho plnění i čerpání a byla možná kontrola, že vybrané peníze jsou používány jen k stanovenému 

účelu. Současně byl diskutován záměr, aby farníci mohli průběžně na požádání vidět výsledky hospodaření farnosti. Kromě toho farnost zveřejňuje

hlavní údaje svého hospodaření za uplynulý rok ve Farním listu. Zazněly podněty, že před významnými investičními rozhodnutími, které dlouhodobě 

ovlivní farnost, má předcházet analýza budoucího stavu a ekonomická posouzení návratnosti investic. Přestože farnost není podnik, je správné chovat se 

hospodárně. P. Oldřich Kolář vyzval všechny, aby se mu nebáli říci své jakékoli dotazy či názory. Za sebe bych jen podotkl, že není v silách nikoho,

aby splnil všechny představy svého okolí, jakkoli dobře míněné, a že odpovědnost za farnost nese v první řadě farář.

Jan Suchánek

To, že církev je v mimořádné nové situaci, na kterou nikdo nemá odpověď, je fakt. Schůzka na faře jen naznačila šíři různých přístupů, obecně malou

míru informovanosti i připravenosti a možnosti reagovat. Možná je škoda na moje slova plýtvat místem ve Farním listu, ale když jsem na setkání

poslouchal někdy značně se míjející myšlenky, vzpomněl jsem si na upozornění papeže Františka, že „ďábel vchází přes peněženku“. I když se někomu může

zdát, že otázka financování farnosti je zejména odborný problém, a diví se, „proč se ten druhý tak nepochopitelně chová?“, domnívám se, že jde

především o zkoušku naší pospolitosti a důvěry. Nejen té lidské, vzájemné, ale zároveň s Tím, kdo nás má rád. Protože právě díky Němu a kolem Něho se 

má naše farní rodina scházet. Možná jsme si – zejména v naší církvi – zvykli žít v určité setrvačnosti, že to „nějak“ jde (vlastně ani moc nevíme jak)

a také to „nějak“ půjde dál. Z této pohody nás ekonomická opatření biskupství důrazně probouzejí. Ale i v této – nebo právě v této – chvíli platí, že

farnost není v první řadě firma, ekonomická jednotka, projekt nebo podnikatelský záměr. Farnost je rodina. A rodina, která drží pohromadě, dokáže

přestát i doby nedostatku – i když si nemůže dovolit přepych a ledasčeho se musí zbavit. Ale správný otec se přece nepřestane starat. Rodinu neopustí

a podle možností pokračuje i ve velkorysejších záměrech, které tím víc rodinu posilují naději a dávají společenství vyšší smysl. A to právě díky tomu,

že nejsou přízemní. Jsou horší věci než nedostatek peněz. My děti se nemáme začít hašteřit, ale dělat to, co je v našich silách – a přitom nezapomínat

zpívat. Třeba sv. Zdislavě k 800. narozeninám; ty se hned tak neopakují.

Borek Tichý