Resiliencí obvykle rozumíme „psychickou“ houževnatost, nezdolnost jedince, schopnost vyrovnat se s „ranami osudu“, dobře žít a jednat navzdory biologickým, psychologickým a psychosociálním vývojovým rizikům (z Wikipedie). Česky řečeno: odolnost. Václav Cílek doporučuje každému zkusit přežít pár dní mimo domov, bez elektřiny, mobilu, tepla, civilizačních vymožeností, jen s minimální výbavou.
Všechny dovednosti a schopnosti, psychická i fyzická příprava se mohou hodit a „připravenému štěstí přeje“. I z těchto důvodů užívají skauti heslo „vždy připraven…“, tedy být připraven na nenadálé, byť očekávatelné situace, vědět kde, co, jak, mít připravené záložní plány a rezervy, dokázat improvizovat a spolupracovat s okolím. Starost o druhé je nejen lidským přikázáním. Život sice není pro nás největší hodnotou, ale darem, nezkoušejte ale říkat rodičům, že na životě jejich dětí či vnoučat nezáleží. Je lepší být tím, kdo se dokáže postarat, než tím, o koho je nutno se starat. Aby mohlo být postaráno o potřebné, musí být nemálo schopných postarat se.
Nejspolehlivěji a nejrychleji zabíjí strach, říkají psychologové, cestovatelé i vojáci. Jak se říká: „Co tě nezabije, to tě posílí“. Tedy každá zvládnutá či prožitá překážka se vkládá do arzenálu našich zkušeností. K potřebné výbavě patří třeba psychická odolnost vůči zlu, nespravedlnosti, stresu, hříšnému prostředí, bolesti, ale i pokrytectví, přetvářce okolního prostředí. Na naše doživotní jistoty, pohodlí, technické výdobytky, nemáme žádný morální nárok. Stačí se jen podívat do jiných koutů světa. Blahobyt je neméně škodlivý než bída. Člověku někdy stačí málo, aby přežil. Je naší povinností využívat a rozvíjet schopnosti, které jsme dostali. Bohužel jsme se naučili ptát se, co má společnost, stát, ostatní dělat pro mě, nikoli co mohu já udělat pro ostatní. I v jednom zpovědním zrcadle jsem našel povinnost rozvíjení svých fyzických schopností, odolností. Tělo nestojí proti duši, naopak se vzájemně doplňují.
Duchovní silou nám je i víra, tedy nikoliv lidmi vymyšlená berlička, jak hlásali ateističtí filozofové, ale skutečná berla opřená o opravdovou a praktickou každodenní víru. Svatý Pavel píše, že se naučil žít jak v přepychu, tak v nedostatku, prodělal nespočet soudních jednání a bičování. I Ježíšova matka Maria osvědčila svoji psychickou i fyzickou odolnost už při předporodním putování asi 130 kilometrů z Nazareta do Betléma a její manžel Josef při nočním útěku s celou rodinou směrem do Egypta. A to byl pouze začátek.
Jan Suchánek