DEUX INVASIONS DE SLOVENSKA
Cette année, en août, lors du festival municipal \"Jablonecká Perle\", la place Horní s'est transformée d'un parking en lieu de rencontre. Une partie du programme a également lieu dans l'église. Jusqu'à présent, il m'a été facile de bénir ces concerts d'orgue. Cette année cependant, les organisateurs ont souhaité organiser un concert avec la chanteuse Slovaque Szidi Tobias. Excellente chanteuse, sans aucun doute, mais j'ai quand même haleté. Dans un lieu où l'offrande du Christ est quotidiennement célébrée sur la croix, je n'aurais pas voulu entendre même Bob Dylan. Non pas qu'il ne soit pas un excellent chanteur, mais parce que ses chants ne sont pas directement une louange à Dieu, alors que le rugissement des orgues bachiques, et même le gazouillis enfantin de la chanson \"Kdo stvořil kuňkající žáby\", oui. Cependant, parmi les conseillers pastoraux, il y avait aussi de nombreuses voix qui souhaitaient ouvrir les portes de l'église un peu plus grandement. Nous avons également décidé d'essayer, d'inviter les paroissiens et de voir où se situent leurs émotions sur une échelle allant de l'enthousiasme à l'indignation.
Une paroissienne m'a écrit que, dans l'église, notre attention devrait être portée sur le saint des saints, et non sur une performance humaine. Elle parlait au fond de mon cœur. Une ancienne camarade de classe du lycée primaire, qui n'est pas catholique, m'a également écrit : \"Merci d'avoir laissé entrer la musique dans l'église, même si ce n'était pas strictement de la musique religieuse. Je pense que c'est une des façons de s'ouvrir aux personnes qui ne voudraient autrement pas entrer dans l'église, car c'est un endroit étrange, inconnu et donc dangereux.\" Et j'étais heureux que cela ait ouvert un peu les yeux à elle et à son mari sur les choses divines.
Le débat continue. Certains disent \"Magnifique !\", d'autres \"Sacrilège !\". Et le prêtre espère seulement que la diversité des opinions ne conduira pas les paroissiens à ériger des barricades, mais peut-être à aller prendre une bière ensemble et à se disputer amicalement sur le thème de \"l'identité et l'ouverture\". Le catholicisme est, par sa nature même, profondément non sectaire. Bien qu'il soit fondé sur le partage de la même doctrine, des sacrements et de la morale, il reste une immense place pour la recherche personnelle et communautaire, pour ce qui n'est ni dans la case \"tu dois\" ni dans la case \"tu ne dois pas\", mais dans ce terrain complexe entre les deux.
La chanteuse Slovaque a suscité des émotions diverses. C'est tant mieux, car cela a préparé le terrain pour une nouvelle invasion slovène. En effet, du 13 au 17 octobre, les prêtres gréco-catholiques et leur équipe vont de nouveau venir nous \"recharger\" spirituellement. Ce seront des missions paroissiales. Cette fois avec un thème qui est une invitation directe à accepter la différence des autres : \"Voici comme il est bon et agréable que les frères vivent ensemble.\" (Psaume 133,1) Veuillez participer aux préparatifs et surtout venez.
Štěpán Smolen
Mohlo by Vás také zajímat
Jaro roku 1893 přineslo Jablonci dvě novinky: v rámci skromné slavnosti byla otevřena nová okresní nemocnice, řadící se toho času se sto třiceti lůžky a několika pavilony mezi nejlépe vybavené v Čechách, a město obdrželo cenný import v podobě sedmi sester boromejek, příslušnic kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, které se v nově zbudované nemocnici ujaly péče o nemocné a následně zde více než padesát let sloužily.
Číst dál
Motto: „Kolem Davida se v jeskyni Adulám shromáždili všichni utlačování, všichni stíhaní věřitelem a všichni, jejichž život byl plný hořkosti“ (1Sam 22,1).
Číst dál
Zkrácená verze svědectví našich novokřtěnců.
Číst dál
Svatý František z Assisi píše ve svém Listě všem věrným křesťanům: „… jsou syny nebeského Otce, jehož díla konají, jsou také nevěstami, bratry a matkami našeho Pána Ježíše Krista..."
Číst dál
Bylo to téma na růžencové setkání u paní Jarušky Kernerové. Abych se na ně trochu připravil, dovolil jsem si v rámci vyležení rýmičky během víkendu ten luxus skoro patnáct hodin času strávit čtením článků a posloucháním videí o svatém Tomáši. Byl to krásný zážitek, duchovní lázně, všem vřele doporučuji.
Číst dál
Všechno je blbě! Venku blbá zima, člověk se blbě vyspal a musí blbě vstávat. Světoví vůdci už zblbli totálně. Energie jsou blbě drahé, topení se zdražuje. K čemu máme na střeše baráku pár blbých solárních panelů, když jsou stejně zasypané sněhem a žádná elektřina z nich neteče? Navíc meteorologové nemají ani začátkem blbého února s na kost zmrzlými Jablonečáky soucit a nepředpovídají slunečné dvacítky.
Číst dál
Milí farníci,
ve chvíli, kdy dostáváte tento úvodník do rukou, jste již nepochybně pořádně bramborově zasalátovaní, ukapření, procukření a hovíte si ve svých pohovkách, neboť se na vás snesla doba vánoční. Naproti tomu na faráře ve chvíli, kdy se s tímto úvodníkem moří, se dosud vánoční doba nesnesla. Sám právě snáší dobu adventní, a je proto nesnesitelný. Liturgií je totiž pobízen k bdění, zatímco by po brzkém ranním rorání raději spal. Každopádně doufá, že se v blízké budoucnosti máte zlatě, a věří, že tam za vámi ze svých fialových dnešků časem dorazí.
Rok je zase u konce a Vánoce se blíží. Budou to první Vánoce, které prožiji jako pokřtěná katolička.
Číst dál
Často čekáme, že Bůh udělá něco mimořádného – že zasáhne, když si nevíme rady, a stane se zázrak. Ale co když zázrak už dávno trvá? Co když tím zázrakem je samotný svět kolem nás – vzduch, který dýcháme, světlo, které se ráno probouzí, lidé, které potkáváme? Možná jsme si na to všechno příliš zvykli, a proto už nevidíme, že právě v tom je Bůh stále přítomen. Máme rádi jistoty a vysvětlení. Věříme, že všechno má svou příčinu a následek. Boha, který by „zasahoval“, si často neumíme představit – jako by tím porušoval zákony, kterým rozumíme. Jenže tím ztrácíme schopnost vidět svět jako dar – gratia. Z milosti, nikoliv nároku. Zapomínáme, že všechno, co máme, jsme dostali gratis. A když se vytratí děkování, svět se nám jeví chladný, vzdálený, bez naděje.
Prvního října slaví svátek sv. Terezka, učitelka církve. Tvrdil-li by někdo, že první část jejich autobiografických spisů Dějiny duše, popisující dětství světice, lačně pozřel na posezení během několika málo hodin, asi bych se neubránila podezření z neupřímnosti.
Číst dál