Bylo to téma na růžencové setkání u paní Jarušky Kernerové. Abych se na ně trochu připravil, dovolil jsem si v rámci vyležení rýmičky během víkendu ten luxus skoro patnáct hodin času strávit čtením článků a posloucháním videí o svatém Tomáši. Byl to krásný zážitek, duchovní lázně, všem vřele doporučuji. Největší katolický teolog a jeden z největších filozofů. Už od svého dětství si pokládal otázku: „Kdo je to Bůh?“ Přitom člověk nesmírně pokorný, tichý a poslušný vůči svým představeným. Ale při hledání pravdy neváhal studovat a ve svém myšlení navazovat na zakázané či nedoporučované starověké řecké filozofy Aristotela a Platona (považované za pohany), a dokonce i židovské a islámské myslitele. A dokázal bránit svůj dominikánský řád na pařížské univerzitě. Pamatuji si legendu, jak se jeho zkoušející profesor zamotal do výkladu nějaké těžké otázky, až už nevěděl, jak z toho ven. Náš milý Tomáš, poté, co profesorovi došla řeč, vše pokorně a laskavě vysvětlil.
Myšlení a texty Tomáše Akvinského byly natolik krystalicky a andělsky průzračné, že se mu říká „Doctor angelicus“, andělský doktor. Ale i jeho texty byly zpočátku odmítány. Je neuvěřitelné, kolik toho nastudoval, promyslel a napsal. A to se nedožil ani padesáti let (žil 1225–1274). Údajně dokázal své texty diktovat až pěti písařům současně. Zjevně dostal od Hospodina velké dary, které ovšem dokázal plně zužitkovat. Sepsal nemálo textů pro liturgické písně s eucharistickou tematikou. Před smrtí měl mystický eucharistický zážitek. Po něm se vyjádřil, že vše, co napsal, je „jen pouhá sláma“.
Jeho předností při hledání pravdy bylo poctivé a brilantní vypořádávání se s námitkou, počínaje její jednoznačnou formulací. Tvrdilo se, že námitky dokázal formulovat lépe než jeho oponenti.
A pokud psal čtenářům nevěřícím, nepoužíval pro zdůvodnění existence Boha argumenty biblické či teologické, ale jen takové, které mohli dotyční svým „světským rozumem“ přijmout. Hledání pravdy má být i cílem našeho života, hledání přesahujícího smyslu, vždyť „pravda nás osvobozuje“ a staví nás do té správné pokorné pozice před Bohem, lidmi i před sebou samým. Jen Pravda může změnit naše smýšlení (a následně i naše slova, skutky, život). Není to sice zpravidla najednou, ale postupně. Zaujal mne citát od svatého Tomáše: „Kdo všechno pochopí, všechno odpustí“.
A pokud psal čtenářům nevěřícím, nepoužíval pro zdůvodnění existence Boha argumenty biblické či teologické, ale jen takové, které mohli dotyční svým „světským rozumem“ přijmout. Hledání pravdy má být i cílem našeho života, hledání přesahujícího smyslu, vždyť „pravda nás osvobozuje“ a staví nás do té správné pokorné pozice před Bohem, lidmi i před sebou samým. Jen Pravda může změnit naše smýšlení (a následně i naše slova, skutky, život). Není to sice zpravidla najednou, ale postupně. Zaujal mne citát od svatého Tomáše: „Kdo všechno pochopí, všechno odpustí“.
Jan Suchánek
