Milí farníci,
ve chvíli, kdy dostáváte tento úvodník do rukou, jste již nepochybně pořádně bramborově zasalátovaní, ukapření, procukření a hovíte si ve svých pohovkách, neboť se na vás snesla doba vánoční. Naproti tomu na faráře ve chvíli, kdy se s tímto úvodníkem moří, se dosud vánoční doba nesnesla. Sám právě snáší dobu adventní, a je proto nesnesitelný. Liturgií je totiž pobízen k bdění, zatímco by po brzkém ranním rorání raději spal. Každopádně doufá, že se v blízké budoucnosti máte zlatě, a věří, že tam za vámi ze svých fialových dnešků časem dorazí.
Tak tolik vyhlížení. Nyní ohlížení. Máme za sebou jubilejní rok 2025. Ten další si mladší z vás užijí roku 2050. Mnozí jste přijali výzvu a postupně proputovali všech osmero svatých bran v naší diecézi nebo jste aspoň podnikli pokus. Za odměnu obdržíte titul „jubilejní poutník” a s ním spojené doživotní právo psát si před jméno písmena J. P., kdykoliv to nikdo nevidí.
Máme za sebou také rok loučení a vítání. Celá církev se na jaře rozloučila s papežem Františkem a přivítala papeže Lva. Naše farnost se – méně definitivně – v létě rozloučila s pastoračním asistentem Lukášem, který nyní působí v Litoměřicích, a přivítala farního vikáře Josefa (kterého někteří k jisté farářově nelibosti označují slovy „ten mladej").
Během uplynulého roku jsme také díky vašim hojným darům pořídili do kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova nové ozvučení, takže nyní už takřka všichni faráře slyší a s nostalgií vzpomínají na chvíle, kdy tomu tak nebylo. Nechali jsme dále vyvložkovat komín a pořídili do spolčovny krbová kamna. V místnosti, kde bývalo šestnáct, teď bývá šestadvacet, a denně zde mezi příchozími probíhají bitvy o křesílko v blízkosti plamenů. Největším stavebně rekonstrukčním počinem roku však nepochybně bylo farní podkroví, které už nyní vítá hosty a sklízí chválu. Chvála často končí u faráře, kterýžto musí pokorně uznat, že to věru nebylo snadné – všem těm náročným pracím zpovzdálí přihlížet.
Ještě spoustu jsem toho chtěl napsat, ale protože jsem plýtval přidělenými znaky na začátku, už mi teď žádné nezbyly na konci. Vězte tedy alespoň, že se v roce 2026 míníme vyhnout velkým budovatelským projektům. Pokud teď něco budovat, tak přátelství, pokud něco opravovat, tak vztahy, pokud někam expandovat, pak evangeliem k lidem, kteří ho neznají. Těším se, drazí farníci, na vaše nápady. Rád budu i v nadcházejícím roce Božímu dílu přihlížet a vám, kdo se do něj pouštíte, srdečně žehnat.
P. Štěpán Smolen
