Betlémské světlo přivezou naši skauti v neděli 22. prosince. Na začátku mše svaté v 9.30 hodin bude požehnáno a po mši svaté si jej budete moci odnést

do svých domovů. Rozdílet se pak bude během pondělí 23. prosince od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin.

Vánoční období končí na svátek Křtu Páně, který se slaví v neděli po slavnosti Zjevení Páně. Letos vychází konec vánočního období na 12. ledna. Po celou

dobu od 24. prosince do 12. ledna bude platit vánoční pořad bohoslužeb. 

Ve vánoční době se můžete těšit na dva koncerty, které se budou konat v kostele Navštívení Panny Marie v Lučanech. Ve středu 25. prosince v 15 hodin

zazní Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby v podání komorního orchestru Bohemia, smíšeného sboru Kvintus a hostů, dirigovat bude Jiří Doubek. Smíšený

pěvecký sbor Sokol Huntířov pod vedením Věry Paldusové se představí v sobotu 28. prosince v 17.30. Koncerty se konají za podpory lučanské farnosti

a Města Lučany nad Nisou, dobrovolné vstupné bude věnováno na opravu lučanského kostela.

Všichni jste srdečně zváni na čtvrtý benefiční koncert pro rychnovský zvon. Koncert se koná ve čtvrtek 26. prosince na svátek svatého Štěpána od 15 hodin

v kostele sv. Václava v Rychnově u Jablonce n. N. a zazpívá na něm Rychnovské trio +. 

Kostel bude pro veřejnost otevřen od 14.30 do 16 hodin. Přijďte se podívat na betlém a společně zazpívat koledy. Výtěžek z koncertu bude věnován na 

pořízení nového zvonu. 

Srdečně zveme na tradiční koledování v kostelíčku sv. Jana Nepomuckého nad Železným Brodem na svatého Štěpána 26. prosince od 13.30. Hlasování

koledníků minulý rok rozhodlo prostou většinou, že letos zahájíme „polskými koledami“, které nacvičí a přednese kostelíčkový filharmonický sbor. 

Poté se přidají všichni přítomní s koledami českými. 

Zveme všechny zpěváky i nezpěváky z blízka i z dáli. Přijďte se potěšit srdečnou pouštěckou atmosférou.

Letošní svátek evangelisty sv. Jana připadá na pátek 27. prosince. Při bohoslužbě v hlavním kostele v 17 hodin bude žehnáno víno k jeho cti. 

Na svátek sv. Rodiny nazaretské v neděli 29. prosince při dopoledních bohoslužbách budou mít manželé příležitost obnovit svůj manželský slib, kterým

mezi sebou uzavřeli pouto lásky. Jistě bude dobré, když na tuto událost vezmou s sebou i své děti, případně vnoučata. 

Mezi dobré zvyky naší farnosti patří i celodenní adorace nejen na první pátek v měsíci, ale také na konci kalendářního roku, tedy v úterý 31. prosince.

Od 9 hodin ráno bude možnost adorace před Nejsvětější Svátostí v kapli až do 16 hodin, kdy bude zakončena mší svatou a po ní bude následovat svátostné

požehnání. Zároveň prosíme, abyste si již nyní rozmysleli, v jakou dobu byste rádi adorovali, a pak se zapsali na jednotlivé půlhodiny.

Až tak zlé to nebude, i když práce, které jsou v interiéru kostela naplánované, jsou opravdu velkého rozsahu. V sobotu 23. listopadu byla zahájena první

část, tedy odstraňování staré nevyhovující omítky, která je poškozená vlhkostí. Tyto práce budou průběžně pokračovat na dalších místech podle možností.

Obnažené zdivo pak bude lépe vysychat přes zimní měsíce. Dále je plánována obnova omítek a nakonec nová výmalba celého interiéru kostela (to už odbornými

firmami). Všechny tyto práce je potřeba dokončit před zpětnou instalací opravených varhan, kolem kterých se také bude hodně pracovat – zadní stěna,

nová elektroinstalace, osvětlení, datové rozvody atd. Protože vše je směřováno k výročí 150 let od narození architekta našeho kostela Josefa Zascheho

(9. listopadu 2021) a také k výročí 90 let od posvěcení kostela (24. dubna 2022), času na všechny práce není mnoho. Samozřejmě, po dobu prací to nebude

jednoduché, budeme se muset smířit s různými omezeními, ale tak už to bývá. Je to ale také velká příležitost přiložit ruku ke společnému dílu, na jehož

konci bude, jak věříme, důstojný interiér jabloneckého chrámu Páně. Potřeba bude nejen silných mužských rukou, ale i ženských, pro úklid. Další termíny

budou včas oznámeny. Kromě ochotných rukou lze zapojit i ochotné peněženky, protože ani financování oprav interiéru kostela, není v tuto chvíli plně 

zajištěné. Věříme ve Vaši ochotu se přidat.

Asi několik desetiletí jsem si vždy při litaniích k českým národním patronům kladl mžikovou otázku: „Kdo je to ten svatý Zikmund, kterého prosíme 

o přímluvu?“ Navíc, když se onen Zikmund dostal i do Svatováclavského chorálu. Nabízela se vždy myšlenka, jestli nemá něco společného s českým a 

uherským králem a římským císařem Zikmundem (zvaným „liška ryšavá“), synem českého krále a římského císaře Karla IV. Tato hypotéza byla vždy zavržena 

ještě před vzýváním dalších patronů – Kosmy a Damiána. Teprve nedávno jsem se konečně přinutil, zjistit si o svatém Zikmundovi alespoň něco. Výše

zmíněnou hypotézu s králem Zikmundem nelze kupodivu zavrhnout. Nejedná se ale o totožné osoby: král a císař Zikmund (1368–1437) skutečně není oním

svatým. Otec Karel IV. pojmenoval tímto jménem svého syna narozeného z Alžběty Pomořanské. 

Svatý Zikmund žil v 6. století a stal se králem v Burgundsku (dnešní Francie). V důsledku rodinných intrik nechal Zikmund zavraždit svého syna 

(namluvili králi, že jej syn chce svrhnout). Zikmund hluboce litoval svého zlého činu. Sousední francký král, otec Zikmundovy manželky, jejíž syna 

nechal král zavraždit, vyhlásil Burgundsku válku a Zikmunda porazil. Král Zikmund činil pokání a v mnišském oděvu odešel i s rodinou do kláštera 

svatého Mořice, který založil. Jeho úkryt byl ale vyzrazen a francký král dal Zikmunda s celou rodinou roku 524 zavraždit a vhodit do staré studny.

Zde těla ležela tři roky. Tragická smrt Zikmundova smazala u vrstevníků jeho krutý čin a zdála se jim dokonalým zadostiučiněním. Lidmi byl považován 

za krále, který činil pokání. Opat kláštera sv. Mořice získal dovolení přenést ostatky Zikmunda a jeho rodiny ze studny do svého kláštera. Toto první

přenesení Zikmundových ostatků představovalo podle tehdejších zvyklostí jeho svatořečení. 

V roce 1366 byl svatý Zikmund vyhlášen za českého zemského patrona. Karel IV., který část svého mládí pobýval ve Francii a zde se jistě s životopisem

světce seznámil, nechal část ostatků svatého Zikmunda z kláštera sv. Mořice vyzvednout a dopravit do Prahy do chrámu svatého Víta. Svatý Zikmund je

patronem proti horečce. 

Trvalé vzdělávání ve víře má být naší přirozeností. Původně jsem chtěl na tomto místě použít označení „povinnost“, ale to se mi jeví málo vystihující.

Považovat za povinnost něco, co nás obohacuje, rozvíjí a dává nám dobrý příklad, by byla devalvace této činnosti. Někteří duchovní vůdci právem 

považují poctivé studium jako formu modlitby.
Jan Suchánek