Jak jistě víte, byl definitivně zrušen farní šatník. Ale je dobré na konci jedné etapy trochu zavzpomínat a hlavně poděkovat. 
Farní šatník a pobočku Charity založila paní Ivanka Podzimková s otcem Antonínem Bratršovským již v roce 1991. Nejdříve byl šatník umístěn v místnosti před vstupem do fary, kde jsou dnes dveře zazděné. Úplně původně tato místnost po dostavbě fary v roce 1932 byla čekárnou před kanceláří. 
Brzy ale tento malý prostor nestačil a šatník se stěhoval o patro níže do suterénu. Nejprve to bylo nevzhledné prostředí, ale v roce 2005 byla snahou otce Antonína opravena chodba. Dokonce to byla jeho poslední větší stavební akce, neboť za týden po dokončení byl hospitalizován a krátce na to
zemřel. 
Příjem i výdej v šatníku byl ze začátku velký, zvláště lidé z Ukrajiny a bezdomovci potřebovali tuto naši pomoc. Přebytky se několikrát za rok odvážely kamionem do pobočky Charity do Broumova. Nejprve byl provoz jen v pondělí navečer. Později byl rozšířen i na úterý. Střídalo se několik dvojic žen, které oblečení přijímaly a vydávaly (za symbolické částky). Uspořené finance pak poskytovaly na dobročinné účely (například na Likvidaci lepry, do míst postižených různými katastrofami, na hospicové hnutí, radiu Proglas a mnoha dalším).
Nelze zde vyjmenovat všechny, kteří pomáhali s provozem. Někteří již i zemřeli. Ale všem veliké Pán Bůh zaplať za tak dlouholetou obětavou službu, která nebyla vždy jednoduchá. 

V sobotu 8. června před slavností Seslání Ducha svatého navštívil naši farnost otec biskup Jan Baxant, aby udělil deseti našim farníkům svátost biřmování. Slavnost to byla krásná, otec biskup zde byl opravdu velmi spokojený a šťastný. Jen nás v kostele nebylo tolik jako obvykle. Další biřmování se plánuje na rok 2021, příprava začne tedy za rok v září.

V neděli 16. června na slavnost Nejsvětější Trojice přistoupilo 15 našich malých farníků k 1. svatému přijímání, den před tím pak poprvé byli u svaté zpovědi. Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě, průběhu a následující menší oslavě. Prosíme všechny o modlitby za naše děti.

Není nutné být botanikem, aby i laik obdivoval moudrost a dovednost Stvořitele. Vzpomínám, jak kdysi u nás o květině „Růže z Jericha“ vyprávěl při promluvě před Mariánskou pobožností P. Michal Podzimek. Zázračné schopnosti daly této květině další pojmenování: „květina vzkříšení“.
Tato rostlina má totiž úžasnou schopnost dlouhodobého přežití bez vody. Pokud vyschne, její větvičky se stočí do pevného, ale lehkého klubíčka. A pokud je kromě sucha i současně vítr (a obojího na pouštích bývá dostatek), dokáže květina uvolnit své kořínky ze země, zavinout se do klubíčka a je větrem poháněna pryč. Pomocí větru se kutálením dokáže přemisťovat na dlouhé vzdálenosti. Pokud narazí na vláhu, dokáže se opět rozbalit, znovu zapustit kořeny a nasávat vodu. Během krátké doby se květina změní z barvy béžové do barvy zelené a rozvine se do krásného květu. Rostlina obnoví proces fotosyntézy a opět roste, příjemně voní (funguje jako přírodní čistič vzduchu) a nabírá síly na další suché období. Když výjimečně na poušti zaprší a tyto květinky ožijí, říkají místní obyvatelé, že „poušť rozkvetla“. Proces střídavého stěhování a rozkvétání se opakuje desítky let. Vědci říkají, že se tato květina vyskytovala už v prvohorách, tedy mnohem dříve, než po Zemi chodili dinosauři. V hrobkách egyptských faraonů byly nalezeny „Růže z Jericha“, jejích stáří činilo přes 4000 let a i po této době byly stále schopny života.
Jménem „Růže z Jericha“ bývá v litaniích označována Ježíšova matka Maria. „Jako růže v Jerichu jsi krásná, jako ranní denice jsi jasná, oliva jsi krásná na poli, javor u vod v tichém údolí… Lilie jsi ze všech nejkrásnější, která vůni dýchá líbeznou, ze všech květů ty jsi nejmilejší, občerstvuješ duši znavenou…“. Dalším označením této květiny jsou „Ruce Panny Marie“ – rozkvetlá růže symbolizuje její rozvinuté, vlídné ruce. Podle legendy tuto rostlinu věnovala Marie jako poděkování za pomoc při útěku z Betléma do Egypta.
 Je mnoho věcí, které nosí člověk schované hluboko ve svém nitru, v podvědomí. Mnohé roky či desetiletí o nich neví, zapomněl na ně a byly překryty něčím jiným. I po dlouhé době se ale mohou tyto věci, zkušenosti, zážitky vyplavit na povrch a aktivovat člověka. K dobrému nebo ke zlému. Je povznášející, jakých velkých proměn je i po dlouhé době bezútěšnosti člověk schopen. Je proto nesprávné jakéhokoli špatného člověka zatracovat. 
Jan Suchánek 

Na opravu našich jabloneckých varhan je od července loňského roku určena sbírka každou první neděli v měsíci. Celkem je k 17. červnu vybráno včetně dalších darů 1 695 065,88 Kč. Pán Bůh zaplať.

Upozorňujeme, že v době prázdnin (od 7. července do 25. srpna) nebudou nedělní odpolední mše svaté ve 14 hodin, místo toho budou v 11 hodin mše v Bedřichově. Ostatní bohoslužby platí (7.30 Rychnov, 9.30 a 18.00 Jablonec). 

Prosíme o pomoc ochotných rukou při dodělávkách oprav interiéru fary v Osečné před letním táborem, který začíná 21. července. Práce budou probíhat zejména o sobotách: 29. června a 6. července (štukování, igelitování, odvoz suti ze dvora), potom malování stříkačkou 13. července a pak podle možností v týdnu a v sobotu 20. července velký závěrečný úklid. Hodí se mužské i ženské ruce. Protože práce je hodně, bude možné se domluvit i na všední dny. Informace u P. Oldřicha (mimo
1.–4. července) nebo u Hynka a Vítka Sladkých, případně u Davida Vaistauera. 

Na první pátek v červenci 5. července, kdy je zároveň slavnost sv. Cyrila a Metoděje, bude od 9 hodin tradiční adorace v kapli. Podobně pak v pátek 2. srpna.

O prázdninách si připomínáme dvě výročí posvěcení kostela, a to v sobotu 6. července v 16 hodin v Lučanech nad Nisou (137. výročí) a na Bedřichově v neděli 25. srpna v 11 hodin (86. výročí).

Anežka Suchánková a Pavel Tomeš oznamují, že se v sobotu dne 20. července při mši svaté od 10 hodin v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova vydají na společnou cestu životem.