Římskokatolická farnost děkanství Jablonec nad Nisou

ODVOZ VARHAN
Publikováno: Úterý, 01.06. 2021 - 09:02:09
Téma:


A bylo pondělí – den D nebo spíš den V.

No a je to tu, tedy spíš není. A o čem je řeč? Varhany. Ačkoliv bylo připraveno vše již dříve, korunu tomu totiž nasadil covid  a trochu se to natáhlo. Ale hurá, podařilo se. A jak to probíhalo? 

Přípravu na cestu provedl pan varhanář firmy Eule. V podstatě rozebral varhany na jednotlivé součásti a díly. No, je to takové 3D puzzle o několika tisících dílech. Dohromady bych to nechtěl skládat, některé díly mají i přes pět metrů a některé jen pár centimetrů a každý tento dílek má své přesné místo.

Protože covidová situace to dovolila, v pondělí 17. května ráno přijeli zaměstnanci zhotovitelské firmy Eule z Budyšína, kteří se ihned vrhli do práce. Chvíli na to přijelo i velké auto pro odvoz. Den před tím jsme museli umístit prosbu před parkovací místa u kostela, aby zde v pondělí nikdo neparkoval. Velké poděkování patří panu sousedovi od naproti z Q Burgeru, který naši prosbu četl a nechal svá tři auta stát na těchto místech, aby je přeparkoval, jakmile to budeme potřebovat. Sám od sebe, nikdo mu nic neříkal. I v drobnostech je vidět Boží působení. Automobil pro odvoz měl přijet v 9.30, podíval jsem se na hodinky, a bylo 9.30 – a auto? Vjíždělo ke kostelu. Na minutu přesně. A následně začal koncert pro oko. Jednotlivé komponenty našich varhan začaly plnit připravené krabice a bedny a ty pak vnitřek vozu. 

V poledne jsme pozvali pracovníky na oběd, děkují jedné naší farnici Evě M. za super oběd. V neděli jsme s ní ještě ladili detaily – kolik porcí, bude pět pracovníků, tak šest, no raději osm. Pracovníků bylo pět, porcí nakonec osm – a? Nezbylo nic. 

Odpoledne se začala blížit největší akce – musel se dostat z kůru hrací stůl. To je ono zařízení, které není zrovna nejmenší a hlavně není nejlehčí – odhadem půl tuny. Kromě třech klaviatur je zde opravdu velké množství trubiček a rozvodů z měkkého a tvárného kovu, který ale svou hustotou způsobuje velkou váhu i menšího množství materiálu. Ano, je to olovo. Jeden z pracovníků německé firmy šest a půl hodiny připravoval takové dvě podesty v místě, kde obvykle stojí náš regenschori. Musel udělat vše velmi bytelné, neboť hrací stůl     i po částečném odstrojení vážil pořád několik set kilogramů. Kolem třetí hodiny to pak přišlo, v sedmi lidech jsme tento nelehký předmět posunuli k zábradlí, pak nahoru na zábradlí, otočit a pomalu spustit na první podestu, posunout o půl metru, spustit na podestu č. 2 o asi 30 centimetrů nižší, přiblížit ke kraji balkonu a uvázat,  pomocí elektrického vrátku spustit hák. Ten poté připevnit k úvazům, zkusit vyvážení a pak už jen kousek nahoru, opatrně vyrovnat a už jede dolů. Dole následně na paletu, do ochranného obalu a je připraven k odvozu na obnovu. Následovala krátká pauza, to jsme potřebovali všichni, spíš k odpočinku psychickému než fyzickému. Zbývalo už jen odnést vše do vozu a zabezpečit. Poslední kus do vozu byl ten hrací stůl. Aby se tam tento nemalý nelehký předmět, který s ochrannou bednou měřil víc jak dva metry na výšku a tři na délku a asi 120 cm na šířku, vešel, muselo být auto postaveno hezky „česky“ řečeno naštorc a tak se zablokoval vjezd na parkoviště. Tedy zavolat na městskou policii a požádat o pomoc. Za chvíli přijela hlídka, zablokovala „úředně“ vjezd na parkoviště včetně modrého majáčku a se slovy: „jak dlouho potřebujete“, se vše mohlo dokončit. Děkujeme městské policií za tuto pomoc. A po 20. hodině večerní jsme autu s částí našich varhan zamávali. A teď budeme čekat na brzký návrat. Byla to krásná akce, chvílemi až dojemná. Fotoreportáž ze stěhování varhan s působivým videem si můžete prohlédnout na stránkách Nadačního fondu (www.jabloneckevarhany.cz).

A co nás čeká teď?

Část varhan (píšťaly některých manuálů) se budou opravovat u nás. Tyto prvky + varhanní skříň pak můžeme pod odborným dohledem očistit (červen–srpen), tím ušetříme část financí.  Budeme vás informovat, jak to probíhá. K tomu se potřebujeme zbavit červotoče v některých dřevěných součástech mobiliáře kostela (lavice, zpovědnice apod.). V následujících dnech (polovina června) budou dokončeny stavební práce a bude zahájena výmalba interiéru, samozřejmě po dokončeném průzkumu barevnosti a barevné zkoušce několika odstínů. Pak už jen vše zkoordinovat a za několik měsíců (snad už v září), kostel opět otevřeme. Po výmalbě tak bude připraven na osazení opravených varhan. Bohužel však z důvodu covidového zpoždění nyní nevíme přesně v jakém termínu. O něm vás budeme informovat. Jen pozor – interiér bude trochu jinačí, snažíme se o návrat k původnímu ideálu pana arch. Josefa Zascheho. Možná to bude pro někoho pak uvnitř nezvyklé, někdo má třeba jiné představy o interiéru kostela, přesto se nesmíme bát a najít správnou cestu. Pokusíme se vám zprostředkovat nějakým způsobem (internet, fotografie) průběh dalších prací. Děkujeme za vaši podporu.    

                                                                              Radúz Drozen









Tento článek si můľete přečíst na webu Římskokatolická farnost děkanství Jablonec nad Nisou
http://www.farnostjablonec.cz

Tento článek najdete na adrese:
http://www.farnostjablonec.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2603