Stav k 20. 4. 2021: …………………..…………......... 13 650,– 

Příjmy 21. 4. 2021 – 20. 5. 2021: …………………….. 9 810,–

Průběžný stav k 20. 5. 2021: ………………………... 23 460,–

A bylo pondělí – den D nebo spíš den V.

No a je to tu, tedy spíš není. A o čem je řeč? Varhany. Ačkoliv bylo připraveno vše již dříve, korunu tomu totiž nasadil covid  a trochu se to natáhlo. Ale hurá, podařilo se. A jak to probíhalo? 

Přípravu na cestu provedl pan varhanář firmy Eule. V podstatě rozebral varhany na jednotlivé součásti a díly. No, je to takové 3D puzzle o několika tisících dílech. Dohromady bych to nechtěl skládat, některé díly mají i přes pět metrů a některé jen pár centimetrů a každý tento dílek má své přesné místo.

Protože covidová situace to dovolila, v pondělí 17. května ráno přijeli zaměstnanci zhotovitelské firmy Eule z Budyšína, kteří se ihned vrhli do práce. Chvíli na to přijelo i velké auto pro odvoz. Den před tím jsme museli umístit prosbu před parkovací místa u kostela, aby zde v pondělí nikdo neparkoval. Velké poděkování patří panu sousedovi od naproti z Q Burgeru, který naši prosbu četl a nechal svá tři auta stát na těchto místech, aby je přeparkoval, jakmile to budeme potřebovat. Sám od sebe, nikdo mu nic neříkal. I v drobnostech je vidět Boží působení. Automobil pro odvoz měl přijet v 9.30, podíval jsem se na hodinky, a bylo 9.30 – a auto? Vjíždělo ke kostelu. Na minutu přesně. A následně začal koncert pro oko. Jednotlivé komponenty našich varhan začaly plnit připravené krabice a bedny a ty pak vnitřek vozu. 

V poledne jsme pozvali pracovníky na oběd, děkují jedné naší farnici Evě M. za super oběd. V neděli jsme s ní ještě ladili detaily – kolik porcí, bude pět pracovníků, tak šest, no raději osm. Pracovníků bylo pět, porcí nakonec osm – a? Nezbylo nic. 

Odpoledne se začala blížit největší akce – musel se dostat z kůru hrací stůl. To je ono zařízení, které není zrovna nejmenší a hlavně není nejlehčí – odhadem půl tuny. Kromě třech klaviatur je zde opravdu velké množství trubiček a rozvodů z měkkého a tvárného kovu, který ale svou hustotou způsobuje velkou váhu i menšího množství materiálu. Ano, je to olovo. Jeden z pracovníků německé firmy šest a půl hodiny připravoval takové dvě podesty v místě, kde obvykle stojí náš regenschori. Musel udělat vše velmi bytelné, neboť hrací stůl     i po částečném odstrojení vážil pořád několik set kilogramů. Kolem třetí hodiny to pak přišlo, v sedmi lidech jsme tento nelehký předmět posunuli k zábradlí, pak nahoru na zábradlí, otočit a pomalu spustit na první podestu, posunout o půl metru, spustit na podestu č. 2 o asi 30 centimetrů nižší, přiblížit ke kraji balkonu a uvázat,  pomocí elektrického vrátku spustit hák. Ten poté připevnit k úvazům, zkusit vyvážení a pak už jen kousek nahoru, opatrně vyrovnat a už jede dolů. Dole následně na paletu, do ochranného obalu a je připraven k odvozu na obnovu. Následovala krátká pauza, to jsme potřebovali všichni, spíš k odpočinku psychickému než fyzickému. Zbývalo už jen odnést vše do vozu a zabezpečit. Poslední kus do vozu byl ten hrací stůl. Aby se tam tento nemalý nelehký předmět, který s ochrannou bednou měřil víc jak dva metry na výšku a tři na délku a asi 120 cm na šířku, vešel, muselo být auto postaveno hezky „česky“ řečeno naštorc a tak se zablokoval vjezd na parkoviště. Tedy zavolat na městskou policii a požádat o pomoc. Za chvíli přijela hlídka, zablokovala „úředně“ vjezd na parkoviště včetně modrého majáčku a se slovy: „jak dlouho potřebujete“, se vše mohlo dokončit. Děkujeme městské policií za tuto pomoc. A po 20. hodině večerní jsme autu s částí našich varhan zamávali. A teď budeme čekat na brzký návrat. Byla to krásná akce, chvílemi až dojemná. Fotoreportáž ze stěhování varhan s působivým videem si můžete prohlédnout na stránkách Nadačního fondu (www.jabloneckevarhany.cz).

A co nás čeká teď?

Část varhan (píšťaly některých manuálů) se budou opravovat u nás. Tyto prvky + varhanní skříň pak můžeme pod odborným dohledem očistit (červen–srpen), tím ušetříme část financí.  Budeme vás informovat, jak to probíhá. K tomu se potřebujeme zbavit červotoče v některých dřevěných součástech mobiliáře kostela (lavice, zpovědnice apod.). V následujících dnech (polovina června) budou dokončeny stavební práce a bude zahájena výmalba interiéru, samozřejmě po dokončeném průzkumu barevnosti a barevné zkoušce několika odstínů. Pak už jen vše zkoordinovat a za několik měsíců (snad už v září), kostel opět otevřeme. Po výmalbě tak bude připraven na osazení opravených varhan. Bohužel však z důvodu covidového zpoždění nyní nevíme přesně v jakém termínu. O něm vás budeme informovat. Jen pozor – interiér bude trochu jinačí, snažíme se o návrat k původnímu ideálu pana arch. Josefa Zascheho. Možná to bude pro někoho pak uvnitř nezvyklé, někdo má třeba jiné představy o interiéru kostela, přesto se nesmíme bát a najít správnou cestu. Pokusíme se vám zprostředkovat nějakým způsobem (internet, fotografie) průběh dalších prací. Děkujeme za vaši podporu.    

                                                                              Radúz Drozen