Římskokatolická farnost děkanství Jablonec nad Nisou  
•   Home  •  Downloads  •  Your Account  •  Forums  •
Nabídka

· Bohoslužby
· Bude
· Bylo

· Oznámení
· Archiv
· Úvodník FL
· Poděkování

· Letní tábory
· Pronájem prostor

· Úmysly
· Historie farnosti
· Verze k tisku

· Fotogalerie
· Soubory ke stažení

· Smíření

· Kontakty
Hledat


Pokročilé vyhledávání
Bylo: Přednáška: P. Pavol Gábor, SJ, Ph.D - O VESMÍRU Z RŮZNÝCH STRAN

P. Pavol Gábor, SJ, Ph.D. je nejen knězem, jezuitou ale i astrofyzikem a členem vatikánské observatoře (převážně obsazené jezuity) blízko Říma. Přijal pozvání a na přednášku ČKA Železný Brod dne 29.9.2010. Údajně to byla jeho třetí přednáška ze sedmi během sedmidenního turnusu. Na toto přednáškové turné přicestoval P. Gábor až z Austrálie.



Výhodou relativně malého počtu asi patnácti pracovníků jezuitské observatoře je, že jednotlivá oddělení obsahují vždy právě jednoho pracovníka. Tento pracovník se věnuje právě tomu oboru, na které má dle svého názoru největší vlohy a které ho zpravidla i nejvíce baví. Jeho spolupracovníky tak nejsou jeho kolegové z observatoře, ale spřátelení zaměstnanci úplně jiných observatoří po celém světě. Jezuitská observatoř má kromě svého umístění v Castel Gandolfo (rekreační sídlo papežů) dále pobočku v Arizoně, jejíž výhodou je minimální smog v ovzduší.

P. Gábor pracuje na projektu zjišťování exoplanet, na nichž je možný život. Výzkum je prováděn zkoumáním planet v okolí hvězd. Vzhledem k diametrálnímu nepoměru mezi vlastním světlem hvězdy a odraženým světlem planet je nutno hvězdu odstínit. Odstínění se provádí pomocí rotujícího proužkového filtru, s tím že osa rotace je právě ve směru od dalekohledu na pozorovanou hvězdu. Tento  rotující filtr propouští do teleskopu všechno světlo právě s výjimkou oné hvězdy. Jedná se o velmi náročnou práci, protože přesnost nastavování zrcátek, které odráží přijímané světlo z vesmíru na zpracování, je v rozměru jednoho atomu.

Rok 2009 byl vyhlášen rokem astronomie. Ředitelka světové astronomické organizace vznesla ve svém úvodním projevu velmi nečekaně ale pěkně cíl, aby se v tomto roce každý člověk aspoň jednou pořádně zadíval na noční oblohu, uvědomil si velikost a krásu vesmíru a s ní kontrastující malichernost své občasné pošetilosti.

Reformní papež Jan Pavel XXIII. se prý k úloze vatikánských a jezuitských astronomů kdysi vyjádřil, že jejich úkolem je jednak přiblížit církev vědeckému světu a současně přiblížit kněžím vědu. A současně dodal, že to první se jim daří mnohem více. Pravda, už je tomu více než půl století a za tu dobu se snad něco změnilo.

Veliký Galileo kdysi řekl, že Bůh dal světu dvě své knihy: Bibli a knihu Přírody. Byl přesvědčen, že jazykem přírody je matematika. Matematiku, kterou  vynalezl a prohloubil člověk, je tak současně klíčem k porozumění všech zákonitostí  vesmíru a přírody.

Hlubiny „nekonečného“ vesmírů mohou vyvolat  dvojí rozdílnou odezvu: Podle B. Pascala může v člověku zanechat skličující a děsivý dojem věčného ticha nekonečných prostor. Druhou možností je žalmistův povzdech zaznamenaný v Žalmu 8: „Co je člověk, že na něho myslíš“

Podmínky pro vznik života ve vesmíru: Podle teoretické fyziky má hmota celkem 19 volných parametrů (např. rychlost světla, Planckova konstanta, konstanta gravitační „přitažlivosti“, hmotnosti částic, z kterých se skládá hmota,..). Podle matematiků existuje celkem 10500 možností (ano, skutečně je to pětistá mocnina deseti) kombinace všech parametrů. Aby vznikl vesmír, musely být jednotlivé parametry vzájemně vyvážené a teoretičtí fyzikové rádi zdůvodní, jak malé odchylky od „nastavených“ parametrů by stačily, aby náš vesmír do současného stavu vůbec nedospěl. Lze hovořit o tom, že náš vesmír je k možnému životu predisponován.

Pokud ve vesmíru někde život je, měl by být na planetě, kde bude nejen voda, ale tato voda bude převážně ve skupenství kapalném. Od své hvězdy musí být (podobně jako naše Země) tak daleko, aby zde nebylo ani velké horko ani velký mráz. Podmínkou je i určitá podpůrná atmosféra, která teplotní podmínky stabilizuje. Takových planet musí být ve vesmíru jistě velké množství, vždyť i na Měsíci a dalších planetách Sluneční soustavy a jejich měsících byla již voda prokázána. Voda je opravdu jen tou prvotní podmínkou.

Pokud ve vesmíru někdy je či byl život, velice pravděpodobně má jinou formu života než na naší Zemi. Pravda, podle Fermiho paradoxu z roku 1950, pokud bychom byli ve vesmíru sami, bylo by to ohromné plýtvání prostorem. Nebo je možné, že jsme tuto velikost a krásu dostali k tomu, abychom se jí obdivovali.

Mě osobně problematika, zda život existuje i jinde ve vesmíru tolik netrápí a spíše by mne zajímaly otázky vlastního vzniku vesmíru či poznání hmoty. Pro mnoho lidí je to ale kardinální otázka, která bývá přirovnána k objevu Ameriky. Když roku 1492 došlo k objevení Ameriky, kladli si dobyvatelé naprosto vážně otázku, zda jsou Indiáni skutečně taky lidé, podobní jako Evropané. A pokud to jsou skutečně lidi, tak do jaké míry jsou rovnocenní Evropanům. Teprve po dlouhých sporech mezi dobyvateli, panovníky a církevními hodnostáři byl prosazen názor, že Indiáni jsou rovněž lidé - tvorově Boží, kteří jsou hodni úcty a dobrého zacházení. S podobným přístupem bychom možná mohli být překvapeni nad možnými rozmanitými formami života v jiných částech vesmíru.

Na přednášce jsme shlédli záběry pořízené z Hubblova teleskopu (obíhá kolem Země) a  po dobu 30 dnů byl snímán výhled z naší Galaxie (Mléčné dráhy) tak, aby tento výhled nebyl rušen světlem hvězd naší Galaxie. Teleskop zaznamenával světla výhled z naší Galaxie: Při neustálém přibližování obzoru kolem nás prolétávaly galaxie (každá galaxie má asi 100 miliard hvězd). Galaxie postupně řídly a zbarvovaly se do oranžova a do červena, až nakonec zbyla poslední galaxie a pak už nebylo nic vidět. První můj dojem byl, že je to konec vesmíru, ale není to tak, vesmír sice není prostorově nekonečný, ale současně nemá konec, je zakřiven sám do sebe tak, jak si hmota sama sobě vytváří a deformuje prostor i čas, vesmír nemá střed ani okraj.

Bylo to jinak: vlivem rozpínání vesmíru jsme se ocitli mimo oblast viditelného světla, astronomové tomu říkají rudý posuv a pomocí něj určují vesmírné vzdálenosti i stáří vesmíru. Tedy nikoli, že nám „došly“ galaxie, ale naopak „došlo“ viditelné světlo. Údajně se připravuje teleskop, který by dokázal „vidět“ i v části infračerveného spektra světla.

Při snaze o porozumění vesmíru musíme často opustit naše přízemní představy. V současné době dokážeme identifikovat asi jen 4 % hmoty vesmíru. Velká část další hmoty je totiž sice neviditelná, ale současně je doložena její existence jejím gravitačním účinkem při rotaci jednotlivých spirálních ramen naší Galaxie. Pokud by totiž bylo ve vesmíru jen tolik hmoty, kolik ji vidíme, tak by se jednotlivé hvězdy rozlétly do vesmíru a kolem centra Galaxie (je zde velice pravděpodobně černá díra) by nerotovaly. Podobně je s tomu s roztažností vesmíru, pokud si myslíme, že od Velkého třesku se vlivem vzájemné přitažlivosti rozpínání vesmíru logicky zpomaluje, jsme na omylu. Roztažnost se naopak zrychluje a to se nyní připisuje na vrub neznámě temné energii. Albert Einstein, když sestavoval své diferenciální rovnice popisující vesmír, předpokládal, že vesmír je nekonečný a statický. Aby vyrovnal účinek vzájemné přitažlivosti, zavedl do svých rovnic tzv. kosmologickou konstantu, která v sobě skrývala onu roztažnost, resp. vzájemnou odpudivost hmoty. Vzhledem k pozdějším objevům časové a tedy i prostorové ohraničenosti vesmíru sám prohlásil, že to byla největší chyba jeho života. Viděno dnešníma očima zrychlování roztažnosti vesmíru se ale možná nemýlil.

Albert Einstein sice nebyl až tak geniální matematik, ale měl velmi originální a intuitivní myšlení a především měl dar vynikající prostorové představivosti. Jen tak se mohl dopracovat k myšlenkám o hmotou zakřiveném prostoru, jehož matematický popis byl několika matematiky v té době již naštěstí zpracován. Podle teorie relativity je čas je subjektivní veličinou, čas může dilatovat. S rostoucí rychlostí pohybu se čas zpomaluje, podobně čas zpomaluje s rostoucí koncentrací hmoty. Prostor ani čas nejsou absolutní neměnné veličiny, ale přizpůsobují se diktátu nepřekročitelné rychlosti světla. Neexistuje žádný jediný správný čas s tím, že všechny ostatní časy jsou deformované.

Podle teorie relativity není zdánlivá přitažlivost těles způsobena jejich skutečnou „přitažlivostí“, ale zakřivením (přesněji neustálým zakřivováním  prostoru), které kolem hmotná tělesa rychlostí světla vytváří. Rovněž známý fyzik Issac Newton (více než dvě a půl století před Einsteinem) dokonce už ve svých fyzikálních zákonech údajně teorii relativity defacto předpokládal.

Problematika vesmíru je sice „rozměrově obrovská“, ale stále je naštěstí pro lidského objevitele „obtížně ale přeci jen ověřovatelná“. Oproti tomu je problematika mikrosvěta, kdy se zkoumají atomové jádro, částice hmoty, záření, kvanta atd. založena na mnohem hůře ověřitelných teoriích. A což teprve poslední hit tzv. „strunové teorie hmoty“, kdy se pohybujeme ve více než desetirozměrném prostoru, kde jsou kromě čtyř obvyklých rozměrů další rozměry svinuty ve svých rozměrech základních. Z těchto strun se podle této teorie následně skládají všechny ostatní známé částice.

K problematice vesmíru se velmi výstižně vyjádřil v roce 2008 papež Benedikt XVI., když prohlásil: „Skutečnost, že hmota má matematickou strukturu, je základem, na němž stojí přírodní vědy. Jen díky tomu, že hmota je inteligentně uspořádána, může ji náš duch vykládat a aktivně ji přetvářet…. Vesmír je darem od Stvořitele, který načrtl jeho vnitřní řád, a tak nám dal návod, který si při správě Jeho stvoření můžeme přečíst“

Dále:

http://www.vaticanobservatory.org

http://www.paignion.info

Jan Suchánek

Publikováno: Středa, 06.10. 2010 - 17:47:30 Od: jenda
 
Související odkazy
· Více o tématu
· Daląí články od autora jenda
Nebezpečná osoba

Hodnocení článku
Průměrné hodnocení: 4
Účastníků: 1

Velmi dobré

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
©patné

Moľnosti

 Vytisknout článek Vytisknout článek

Přihlášení do administrace
Římskokatolická farnost děkanství Jablonec nad Nisou
Horní náměstí­ 12 466 01 Jablonec nad Nisou
Powered by Copyright © UNITED-NUKE CMS. All Rights Reserved.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.47 sekund
:: fisubsilver shadow phpbb2 style by Daz :: PHP-Nuke theme by coldblooded (www.nukemods.com) ::